Začátky baseballu v Trutnově

první organizovaná činnost 
 
LOCAL LEAGUE TU

  • od roku 1991 řádný člen Little League Baseball Inc. se sídlem ve Williamsportu
  • jedna z nejúspěšnějších Little League v Evropě a mnohonásobný účastník Evropské kvalifikace LLB Inc v kategoriích Little League, Junior League, Senior League a Big League


V roce 1990 se začal prosazovat v našem regionu velice ambiciózní sport - baseball.

Před tímto rokem zde kralovala jiná forma tohoto sportu, ovšem přetavená ve špičkový sport, a to softball, který byl spojován s Ml. Buky a velmi aktivním oddílem z Horního Starého Města.

Baseball by spojován pouze se základními školami Mladé Buky a Svoboda nad Úpou. Především ale ve Svobodě a její školní ligou.

Podzim 1990 se nesl ve znamení příprav zcela nových baseballových klubů a seskupení. Pod školami ve Vrchlabí, Rtyni v Podkrkonoší a Trutnově začalo svoji sportovní dráhu obrovské množství dětí.

Historie baseballu v Trutnově se začíná psát spolu se dvěma školami - ZŠ Komenského, kde se začíná hrát baseball spolu se softballem v kroužku pod vedením Romana Klempíře, a ZŠ V Domcích, kde Karel Vašíček se svými žáky hraje softbal, ale nechává se přesvědčit, že pro kluky je baseball zajímavější a softball „je pro holky“.

A tak se do Little League Baseball Inc. podává přihláška na místní ligu pod hlavičkou LOCAL LEAGUE TU a odehrávají se první zápasy mezi školními týmy na tehdy ještě škvárovém hřišti školy Komenského.

Mezi události se vklíní schůzka zástupců jednotlivých Místních Malých Lig na pražské Kotlářce, kde se dohaduje založení celostátní organizace a prezidenství LLB ČR, rozdělení materiálu, který do Čech posílá americká centrála LLB Inc. a Mistrovství ČR jednotlivých kategorií. Tady se také poprvé dozvídáme, jaké Místní ligy v ČR již fungují. (Svoboda nad Úpou + Mladé Buky, Praha (vlastně Kotlářka a Sabat) a nově tedy Trutnov - po čase se přidává ještě Choceň a poté i Rtyně v Podkrkonoší, s LLB koketuje i Jablonecko a Liberecko, ale posléze se orientuje pouze na akce ČBA)

Vyvrcholením školního roku, a vlastně první sezony baseballu v Trutnově se stalo spolupořadatelství mezinárodního turnaje žáků, kadetů a dorostenců, který se uskutečnil těsně před prázdninami ve Svobodě nad Úpou, Mladých Bukách a Trutnově, kterého se účastnilo více jak 80 kolektivů z Čech, Slovenska, Polska, Holandska a z  amerických základen v Německu. V této době jste mohli baseball spatřit na hřištích ZŠ Mládežnická, ZŠ V Domcích, ZŠ Komenského, fotbalovém hřišti ve Volanově a ve Vlčicích a dále na všech hřištích směrem do hor. Na tomto turnaji se trutnovské děti přesvědčili, že se nemusí bát soupeřů, kteří za sebou mají delší zkušenosti a rozhodli se účastnit bojů o postup na Mistrovství Evropy Little League Baseball Inc.

Po lítých bojích v semifinále na svobodském fotbalovém hřišti se podařilo postoupit do pražského finále v Tróji týmům ze Svobody, Vrchlabí a Trutnova. V Praze se počítalo v obou vyhlášených kategoriích na tradiční finále Praha vs Svoboda nad Úpou. Ve starších se tento scénář vyplnil, ale v mladších (Little League) se podařilo vypálit všem rybník klukům z Trutnova (LLB TU). Zrodilo se obrovské překvapení a také talent, který dlouhou dobu posiloval mládežnické reprezentační výběry - Radim Zengler. Postup do Německa na finálový turnaj sebou nesl i problémy kolem shánění předepsaného materiálu a peněz na cestu. Vše se však podařilo dát dohromady a troufáme si říct, že již nikdy nejel na ME lépe organizačně zajištěný tým. Družstvo bylo vedeno hlavním trenérem Romanem Klempířem a trenérkou Věrou Menzelovou, překladatelkou byla sl. Jana Šrámková. Obrovský kus práce odvedla paní Kudrnová, matka jednoho z hráčů, která obětovala všechen svůj volný čas a během jednoho měsíce kompletně vybavila tým vším potřebným, včetně dárkových předmětů. Každý tým z Východní Evropy byl v té době v centru zájmu a Trutnov nebyl výjimkou. Jednu věc jsme však pocítili velmi nepříjemně. Tři týdny před naším příjezdem byl v místě konání ME turnaj, na kterém se dopustili dva hráči ze Svobody nad Úpou krádeže, a tak jsme se pod zvýšeným dozorem necítili zrovna dobře. Výsledkově jsme příliš neuspěli, ale herní a organizační zkušenosti se nám v dalším pokračování baseballového života velmi hodily.

Již samotné přípravy na první zahraniční vystoupení trutnovského baseballu byly vskutku hektické. Honem honem registrace a zřízení konta, aby případní sponzoři mohli přispět a hlavně měli kam.

I konečný výběr byl opravdu bojem a rodiče některých dětí jejich vyřazení jen velice těžce nesli. Nakonec jsme se usnesli na týmu, který pak na samotné ME odcestoval.

Nominovaní hráči: Janák David, Zengler Radim, Kudrna Patrik, Iliev Pavel, Faltus Tomáš, Kodenková Hana, Havelka Karel, Terpitko Aleš, Potoček David, Vraný Petr, Žežulka …. A teď si nevzpomenu na další….

Cesta do Ramsteinu proběhla v naprosté pohodě, jelikož jsme se po předchozí návštěvě dobře orientovali. Vyrazili jsme v poledne a na noc jsme zakotvili ve Stříbře, v tělocvičně základní školy. Ráno jsme pokračovali tak, abychom na čtvrtou hodinu dorazili na místo určení.

Ihned po příjezdu jsme byli ubytováni jen několik desítek metrů od hřiště v perfektní tělocvičně spolu s několika dalšími týmy. Ocitli jsme se vedle Polska, Izraele a Itálie.

Večer proběhl uvítací piknik, na kterém na nás pořadatelé vybalili obrovské překvapení - vyřazení dvou hráčů z týmu pro nedostatečný věk. Stalo se tak i přesto, že jsme čtrnáct dní předem zaslali soupisku, proti které nebylo nejmenších námitek. Pro nás to bylo o to horší, že šlo o klíčové hráče, bez kterých jsme jen těžko mohli přemýšlet na výraznější úspěchy, a Pavel Iliev a Tomáš Faltus do bojů nezasáhli.

Další vývoj baseballu ukázal, že je nutností (z důvodů velikého zájmu dětí) vytvořit vyšší regionální soutěže, a také se zařadit do celostátně vyhlašovaných soutěží o Mistra republiky. Samozřejmě bylo nutností vytvořit baseballový oddíl. V této době přišla nabídka p. Hübla, který se stal iniciátorem znovuobnovení činnosti Dělnické Tělovýchovné Jednoty v Trutnově. Za podpory ČSSD, která zapůjčila své kanceláře pro činnost nově se probouzející Jednoty a vlastně celého Svazu DTJČ se zahájila nová éra DTJ Trutnov. U zrodu stáli p. Hübl, Klempíř, sl. Šrámková a pí Kudrnová. To ale neznamenalo, že jsme na Little League Baseball zapomněli. Jěště hezkých pár let jsme se stávali pravidelnými účastníky ME a dokonce jsme se podíleli i na startech na Světových šampionátech.

Rok 1996

V tomto ročníku Little League Baseball European Chapionship´s reprezentovaly Českou republiku (podle registrace stále ještě Československo) dva výběry z Trutnova.

V kategorii juniorů - Big League to byl výběr z celé oblasti Local League TU, která zahrnula Trutnov, Mladé Buky a Rtyni v Podkrkonoší. Na soupisce se objevili bývalí členové reprezentačních národních výběrů (snad pouze se dvěma výjimkami): Radim Zengler, Michal Počekajlo, David Janák, David Skřivan, Jaroslav Sikora, Pavel Špaček, Tomáš Pašťálka (Trutnov), Jiří Šenk, Jan Hanák, Dušan Pátek (Mladé Buky), Ondřej Poláček a Ondřej Urban (Rtyně). Malým prohřeškem proti pravidlům bylo zařazení Pavla Urbana z Chocně do tohoto družstva. I na postech koučů a managera se objevili repre zkušenosti - Zdeněk Louda, Ondřej Hübl a Roman Klempíř.

Nabitý tým měl veliké ambice, ale průběh nám to nepotvrdil. Tým byl totiž v psychickém útlumu vlastně od příjezdu na americkou základnu v Bittburgu, kdy se dozvěděl o “pohostinnosti” pořadatelů.

Úvodní mítink se nekonal (pouze informativní schůzka před ubytovnou - která rozbouřila hladinu adrenalinu nejen našich zástupců).

Dostalo se nám informací typu:

  • po 10:00 hod nesmí nikdo z ubytovny a musí všichni spát (ticho jako v hrobě)
  • slibovaná strava v přijatelných cenách se bohužel nekoná - jídlo je nejméně třikrát dražší
  • v amerických obchodech se nesmí nakupovat
  • hřiště je 14 km vzdáleno a dopravu si zajištujeme sami
  • při odchodu na první snídani se dozvídáme, že je také 14 km daleko
  • ze slibovaných týmů (8) se dostavilo pouze 5: Polsko, Litva, Gruzie, SRN (američané) a my

První zápas s Polskem předznamenal i všechny další zápasy. Prakticky od začátku zápasu vedeme 1:0. Ovšem dvě chyby v závěru nás ve velmi pěkném zápase připravily o vítězství. Je také nutno podotknou, že zápas byl rozhodčími velmi dobře řízen. I přes prohru jsme zanechali dobrý dojem a všichni na nás začali chystat to nejlepší co na lavičkách měli.

Další utkání s Litvou však bylo obrovskou školou toho, co může rozhodčí udělat se zápasem. Dlouhovlasí Litevci (Kelly family) nebyli rozhodně těžkým soupeřem, ale s podporou rozhodčích byli prostě nepřekonatelní. Nad výroky rozhodčích nešlo ani kroutit hlavou. (Protesty jsou v LLB zakázány). Z tohoto zápasu jsme odešli poraženi rozdílem (i když velikou měrou se na tom podepsala i nemohoucnost na pálce, která vydržela až do konce našeho působení na ME LLB).

Rozhořčeni a nalomeni jsme nastupovali proti výběru SRN, podporovaného rozhodčími i v zápasech s ostatními soupeři. Asi osmdesát diváku bylo svědkem ještě neuvěřitelnějších rozhodnutí, než jsme zažili v předchozím zápase. Po jednom z rozhodnutí manager (Roman Klempíř) opustil hřiště a šel si sednout jako divák na schody nedalekého domu. Rozhodčí však upozornili družstvo, že pokud se nevrátí ukončí okamžitě zápas. Po zápase koučové našich předchozích soupeřů vznesli dotaz k rozhodčím, zda se jim jejich rozhodování zdálo fér. Komentář jednoho z nich zněl: “Tak to musí být.”

Byla to poslední kapka v moři problémů, která rozhodla o našem předčasném odjezdu ze šampionátu. Pořadatelé nás přemluvili, abychom zůstali alespoň do dalšího rána, kdy proběhlo focení družstev a po něm, světe div se, omluva rozhodčích našemu týmu - jak šlechetné. A tak cesta zpátky byla zřejmě tou nejveselejší záležitostí celého výjezdu. Konečné zhodnocení výjezdu je jednoznačné - “škoda peněz”.

Druhou záležitostí byla účast výběru žáků Školní baseballové ligy Trutnov (financovaná DTJ Trutnov) v ME LLB v polském Kutnu, na nově vybudovaných hřištích Evropského Centra LLB. Tentokrát se ovšem pořadatelé vyznamenali v plném slova smyslu. Ubytování na pěkných internátech, strava zdarma, každý tým měl tři anglicky hovořící průvodkyně (žákyně místních středních škol) a zajištěný večerní program jako kino, diskotéka, televizní místnost. Několik fotbalových hřišť pro trénink, které byly hojně využívány. Veselá záležitost však nastala při zahajovacím meetingu – jelikož Roman Klempíř na šampionát dopravoval hráče, tak měl i možnost se ho účastnit. Ve sboru rozhodčích se objevilo několik tváří z ME juniorů a rozhodčí, který soudcoval “povedený” zápas se SRN při pohledu na Romana zčervenal, a po chvíli se ztratil z místnosti úplně. Když se na závěr vrátil usedl tak, že na něho nebylo vidět. Není třeba dalších komentářů.

Sama evropská kvalifikace pak byla skvělým zážitkem i když se nikam nepostoupilo.